Sklep pod Pellicovou ulicí

Sklep pod Pellicovou ulicí je skutečně malý a špatně přístupný. Pod povrchem je čtyřikrát hlouběji, než je jeho výška a ocelové kramle zapuštěné do stěny se drolí jako troud.

Nevelký sklep pod vozovkou dnešní Pellicovy ulice je buď pozůstatkem podzemí pod historickou zástavbou, která v 19. století dobudované ulici ustoupila nebo zapomenutou slepou větví podzemního labyrintu některého z domů níže na úbočí svahu. Z povrchu je sklep přístupný pouze zchátralou šachtou s poklopem v jízdní dráze.

Historie

Historie miniaturního sklepa, vyhloubeného v hloubce asi 8 m rovnoběžně s trasou Pellicovy ulice na místě, kde pravděpodobně nikdy nestál žádný dům, je obestřena tajemstvím.

Sklep je malý a s povrchem propojený zřejmě sekundárně vyraženou šachtou, takže není jasné, kudy se do něj původně vstupovalo, ani jaký byl jeho účel. Hladký šedý beton, kterým jsou původně snad cihlové stěny obezděny, by mohl naznačovat období sanace totožné s nedalekou Krysí štolou, tedy ve 20. létech 20. století. Stáří samotného sklepa pak může být podstatně větší a jeho původ by mohl souviset třeba i s opevněním Špilberka v 17. století či dříve.

Popis

Sklep je skutečně malý, o půdorysu zhruba 0,9 m × 1,2 m a výšce v nejvyšším bodě klenby 1,8 m, takže v něm nelze ani vzpříměně stát. Valená klenba rovnoběžná s ulicí svědčí s největší pravděpodobností o původu sklepa nejpozději na počátku 20. století, původně byl sklep zřejmě vyzděn z cihel, dodatečně obezděných betonem. Trasa dnešní ulice Pellicovy je známa v podobě pěšiny nejpozději v roce 1815, terénní uspořádání nicméně dodnes naznačuje, že ve středověku vedla stezka z prostoru dnešního křížení se schody na Leitnerově ulici (Betlémský kostel) poněkud níže, nad hranou prudkého srázu v zadní stěně dvorů domů na Pekařské ulici až pod schodiště v horní části Sladové ulice - tdy zhruba v ose protáhlého a nepřístupného bloku mezi Pekařskou a dnešní Pellicovou ulicí. Je proto možné, že sklep se původně nacházel za domem stojícím u této stezky, vedoucí tudy oproti dnešní ulici asi o 50 m jižněji. Zatím jde však o pouhou spekulaci.

Sklep mohl rovněž sloužit jako podzemí jedné z mnoha fortifikačních staveb (zdí, příkopů, hlídek), které na úbočí Špilberka po staletí vznikaly a zanikaly. Naopak souvislost s Krysí štolou je spíše nepravděpodobná. V současném stavu není možné jednoduše určit, kudy se do sklepa původně vstupovalo, vzhledem k jeho miniaturním rozměrům je však nejpravděpodobnější přístup úrovňově z prostoru dnešních domů Pellicova 51 a 53. Je rovněž možné, že sklep je pozůstatkem rozsáhlejších podzemních prostor vybíhajících ze sklepení domů směrem do hloubi kopce pod hradem.

Překvapivé je též propojení mezi sklepem a níže uloženou kanalizační rourou, která se tak může nacházet v hloubce téměř 10 m pod povrchem ulice. Důvod k tak hlubokému uložení kanalizace a přesná trasa potrubí přispívají k tajemnému dojmu ze spleti sklepení, stok a chodeb, která mezi Špilberkem a Pekařskou ulicí existuje a stále vzbuzuje vzrušení neboť zřejmě nebyla nikdy dokonale probádána.

Jediná cesta vede do sklepa po laně nebo lanovém žebříku. Přístupová šachta je přitom skutečně hluboká, přesahuje na dno je to z povrchu ulice stejně daleko jako ze třetího podlaží okolních domů.

Pokus o sestup po zcela zrezivělých kramlích stál průzkumníky málem život, když se po prvních krocích celé stupně zřítily do hlubiny jako hromádka rzi.

Samotný sklep je zaklenutý o výšce 2 m a půdorysu asi 0,9 m × 1,2 m. Místo tak akorát pro dva shrbené podzemní lidi. K čemu mohl takový sklep vlastně sloužit, zůstává tak trošku záhadou.

Tak malý prostor není možné ani pořádně vyfotit. V Tokiu by možná mohl posloužit jako kancelář pro jednoho úředníka s židlí a malým stolem, v Brně ale zůstává bez užitku. V podlaze je vidět žábek ukloněný do kanalizační roury, který by se případně taky dal využít všelijak.

Nezničitelní průzkumníci Druhého Brna se po dlouho očekávaném sestupu do podzemí pod Pellicovou ulicí potýkají se směsí úžasu a rozmrzelosti z polohy a velikosti sklepa.

Materiál, kterým je obetonována sklepní klenba, se svým povrchem i barvou podobá nearmovanému šedivému hladkému betonu, který známe z nedaleké Krysí štoly. Oba prostory však byly zřejmě propojeny nanjevýš kanalizačním řadem v ještě hlubších podzemních vrstvách.

Přes svoji extrémně stísněnou polohu není sklep docela bezvýchodný. Jedna cesta z něj přece vede kamsi ještě hlouběji pod po staletí provrtávané úbočí Špilberka - na konci zalomené roury je z hlubiny snad 10 metrů pod povrchem slyšet šum a cítit teplý zápach splašků…